Kolem Terezínky

Vyhlídka Terezínka

Rozhledna Terezínka se nachází na úbočí Černostudničního hřebene. V roce 1853 nechal na skále vysoké 15 m upravit a opatřit zábradlím zděnou vyhlídku se schodištěm majitel jedné z tanvaldských přádelen Johann Mayer. Jeho manželka Therezie si oblíbila pohled z tohoto místa dolů – na kotlinu tvořenou soutokem říček Kamenice a Desné, proto dal zamilovaný továrník vyhlídce ve výšce 623 metrů nad mořem jméno Terezina výšina. Častěji se však užívá výraz Terezínka. Místní obyvatelé toto místo nazývají Šouf – podle německého loupeživého rytíře Schoffa, který se ve své tvrzi skrýval a podnikal dobrodružné výpravy. Jiná verze odvozuje jméno Šouf od německého Schafstein, tedy Ovčí kámen.

Vyhlídka Muchov

Dominantou tanvaldsko-hamerského hřbetu je skalnatý vrchol Muchova (787 m. n. m.). Přes rozeklané vrcholové skalisko prochází z kamenů vyrovnaná hřebenová cesta, vybudovaná v době ještě před první světovou válkou jabloneckým horským spolkem, v současné době přes něj vede obnovená trasa Hřebenovky. Na vrcholu Muchova se nachází již několik desítek let kovová věž telekomunikačního převaděče. Z vrcholu je krásný výhled na Smržovku, tanvaldskou kotlinu, údolí dolní Kamenice, Velké Hamry a Plavy. Dle místních pověstí má na Muchově svůj úkryt známý jizerskohorský duch Muhu.V sedle pod Muchovem směrem k Černé Studnici stávala od roku 1924 horská chata Klubu československých turistů. V roce 1937 vyhořela a pozorný návštěvník ve stínu lesa může dodnes rozpoznat pozůstatky základů stavby.

Svárov – pomník

Památník ve Velkých Hamrech je vzpomínkou na Svárovskou stávku textilníků, která proběhla 31. března 1870 a při níž zemřelo sedm lidí.  Památník tvoří sousoší dvou dělníků, pamětní deska a sedm památníčků se jmény.

Velké Hamry

Železářské a cihlářské město Velké Hamry leží na říčce Kamenici. Výhodná poloha obce u vodního zdroje řeky Kamenice napomáhala rozmachu osídlení. Částí Velkých Hamrů jsou osady „Hamrska“ (Velké Hamry II) a Bohdalovice. Dřívější pojmenování obce Hamersko a  název Dolení a Hoření Hamr pocházejí od železných  hamrů, které zde stávaly pravděpodobně ve 13. a 14. století. Název Velké Hamry se užívá od roku 1914, kdy byly sloučeny osady Hoření a  Dolení Hamr v jednu obec a ta byla v roce 1926 povýšena na městys. V roce 1942 byly k Velkým Hamrům připojeny osady Bohdalovice a Svárov, městem se Velké Hamry staly v roce 1968. Z historických památek se ve Velkých Hamrech dochoval novogotický kostel sv. Václava, kaplička sv. Václava z 18. století, textilní továrna či kaple sv. Anny z 19. století na Hamrskách. Z nových turistických zajímavostí je možné navštívit depozitář muzea socialistických vozů, který prezentuje motorismus východního bloku 50.-80. let minulého století.