Jablonec za hodinku

Trasa začíná u turistického infocentra, které sídlí v Domě národopisců Scheybalových. Na první pohled poznáte, že jde o bývalou faru. Patřila k protějšímu kostelu sv. Anny postaveném koncem 17. století a spolu s ním tvoří původní historické jádro města. Na místě dnešního parčíku býval kdysi hřbitov… Za zmínku stojí i Getsemanská zahrada u domu nebo Křížový kámen u kostela připomínající umrzlého muže, který je nejstarším pomníčkem Jizerských hor.

Příkrým kopcem vzhůru se dostanete na začátek pěší zóny (Komenského ul.), která vás dovede přímo k radnici. Cestou by byla škoda si nepovšimnout zdobených měšťanských domů – např. U Zlatého hroznu (č. p. 545/14), který se jako jeden z mála jabloneckých domů pyšní domovním znamením, šlo o obchod s vínem. Linkeho dům  č. p. 544 od architekta Rudolfa Güntera je zřejmě nejkvalitnější ukázkou expresionistické architektury v Libereckém kraji. Celkové rekonstrukce se dočkaly po letech bývalý hotel Praha (č. p. 446/6), proslulý prvním striptýzem v Československu, nebo kdysi slavná kavárna Café Habsburg, později známá jako Jizera (č. p. 407/1).

Mírovému náměstí (dříve Alter markt – Starý trh), nejstaršímu v Jablonci, vévodí budova radnice postavená v letech 1931–1932 ve funkcionalistickém stylu. V létě její věž slouží jako rozhledna. Osvěžit se můžeme u pítka se sochou představující alegorii jabloneckého průmyslu a obchodu, která byla vytvořena v době největšího rozkvětu města r. 1870.

Odtud se vydáme ulicí Gen. Mrázka k divadlu, které upoutá secesní noblesou. Kolem historické budovy pošty opět prudce stoupáme do ulice 28. října, kde stojí vily kdysi vlivných jabloneckých exportérů bižuterie – např. vila Franze Hübnera (č. p. 1859/29), bratří Josefa a Maxe Jägerů (č. p. 1969/22) nebo Hoffmanův dům, dnes sídlo Policie ČR (č. p. 424/10).

Než vás ohromí pohled na monumentální kostel Nejsvětějšího Srdce Ježíšova na Horním náměstí, kam míříme ulicí 28. října, všimněte si ještě rytíře v životní velikosti na nároží domu č. 91/2. Proč ho tehdy na svém domě nechal Alfred Kolb umístit, můžeme už jen hádat. Dům však střeží dodnes, na rozdíl od sochy německého rytíře Rüdigera z Písně o Nibelunzích, který stál dříve před kostelem a po válce byl odstraněn. Na náměstí doporučujeme chvilku spočinout a pokochat se výhledem na rozhlednu Černá studnice, která je vidět na obzoru.

Poté se kolem dvou budov středních škol opět vrátíme k radnici. Za pozornost určitě stojí starší z nich – Střední uměleckoprůmyslová škola založená r. 1880, která je rodinným stříbrem Jablonce. Vychovává odborníky specializující se na bižuterii, kovový šperk, plastickou rytinu, grafický design a také budoucí medailéry.

Z Mírového náměstí tentokrát odbočíme vlevo a Podhorskou ulicí dojdeme k malebnému kostelu dr. Farského na stejnojmenném náměstí. Je postaven v novogotickém stylu. Na rohu Jiráskovy a Podhorské ulice stojí budova bývalé eskomptní banky postavená v neoklasicistním stylu v r. 1924. V ostrém kontrastu je pak moderní areál Eurocentra, kterým můžeme projít a ocitneme se přímo před budovou Muzea skla a bižuterie, vystavěném v roce 1904 v secesním stylu jako exportní dům pro firmu Zimmer & Schmidt.

Tady naše trasa končí, ale právě skleněná bižuterie udělala kdysi z Jablonce “malou Paříž” a stojí za stavebním rozkvětem města. Jestli vás historie zdejšího kraje zaujala, pak je ten pravý čas otevřít dveře a vejít dovnitř…