Do jabloneckých parků

Začít můžeme na Horním náměstí u Letního kina, které díky rozlehlé zeleni návštěvníkům nabízí možnost při sledování filmu pod širým nebem třeba i ležet v trávě. Z rušnější ulice Palackého odbočíme do Máchova parku, který je druhým nejstarším parkem ve městě. Zástavbou rodinných domů a vil, z nichž některé kdysi patřily významným jabloneckým exportérům, projdeme do Vrchlického sadů.  Odtud je to už jen kousek k oáze klidu a odpočinku – jablonecké přehradě, místními také nazývané Jablonecké moře. Parkem Pod přehradou klesáme ke spodní části hráze, odkud můžeme obdivovat její mohutnost a um architekta Otto Intze, podle jehož plánů byla přehrada postavena. Místem protéká Mšenský potok, který tvoří v letních měsících příjemné klima a spolu se vzrostlými stromy je tak skvělým místem k odpočinku. Poměrně strmou pěšinou vystoupáme z parku na druhý konec hráze a dostaneme se k městskému bazénu. Za ním odbočíme upravenou stezkou do Mánesovy ulice, mineme malý parčík a ulicemi Smetanovou a Podzimní se vracíme zpět směrem k Hornímu náměstí. Vpravo nad námi se tyčí monumentální kostel Nejsvětějšího Srdce Ježíšova, k němuž můžeme vystoupat ze Saskovy ulice parkem. Pěšinu tvoří ale částečně schody a maminky s kočárky určitě zvolí o trochu delší, ale bezbariérovou variantu návratu ulicí Pod Baštou. 

Tip na konec:
Pokud byste se vydali centrem města na opačnou stranu, na jih, můžete dojít k Tyršovým sadům – velkému městskému parku u sokolovny, pro který místní Okrašlovací spolek zakoupil pozemek již v roce 1884.