km

Z Hrabětic na Maxovský hřbet

Jizerské hory nejsou jenom rašeliniště a hluboké lesy. Přesvědčit se o tom můžete, když se vydáte na Maxovský hřbet v okolí osad Hrabětice, Karlov a Horní Maxov. Na 7 km dlouhý nenáročný výlet se můžete vydat kdykoliv, nejlepším obdobím je ale začátek léta. To vynikne malebnost zdejší krajiny s rozkvetlými loukami a svěží zelení stromů.

Převzato se svolením: Agentura ochrany přírody a krajiny ČR

Výchozím místem je část osady Hrabětice, která patří pod Obec Janov nad Nisou, říká se tu U Kapličky. I když ani Hrabětice a jejich okolí nebyly v minulém století ušetřeny dramatického rozvoje hromadné rekreační výstavby, dodnes si uchovaly tradiční strukturu podhorské zástavby s řadou staveb lidové architektury.

Dostat se sem můžete hromadnou autobusovou dopravu z Janova nad Nisou nebo z Jablonce nad Nisou. Pokud přijedete autem, nechat ho můžete na záchytném parkovišti, případně na druhém parkovišti v centru Hrabětic. Trasa je určená pro pěší, není ale vhodná pro cyklisty, pro kočárky jen omezeně.

Z Hrabětic se vydejte po zelené turistické značce směrem na Slovanku (dříve Seibtův vrch). Slovanka je nejstarší železnou rozhlednou v České republice a je z ní nádherný výhled téměř na celé Jablonecko včetně jizerskohorských hřebenů. Můžete se zde také občerstvit. Během cesty si všimněte dochovaných tradičních horských chalup, které jsou v kontrastu s velkými rekreačními objekty ze 70. a 80. let minulého století.

Bez péče by zarostly

Květnaté podhorské a horské louky s velkým počtem vzácných a chráněných druhů rostlin a živočichů vznikly souběžným působením přírodních podmínek a stovky let trvajícího šetrného lidského hospodaření. Po druhé světové válce a po odchodu původních obyvatel ztrácely louky význam pro bezprostřední obživu lidí. Postupně začaly pustnout a zarůstat lesem. Mnoho druhů rostlin i živočichů z nich vymizelo.

Cestou k obnově druhové rozmanitosti a udržení luk je návrat k přírodě blízkému hospodaření. Musí se zde znovu nejen kosit nebo pást, ale také cíleně podporovat některé vzácné a konkurenčně slabší rostliny. Důležité je také potlačování nepůvodních invazních druhů, například  lupiny mnoholisté , které se běžně říká vlčí bob.  Agentura ochrany přírody a krajiny ČR  tyto činnosti dlouhodobě podporuje odborně i finančně a společně s vlastníky pozemků, dobrovolníky i najatými dodavateli prací každoročně zajišťuje práce potřebné k trvalému zlepšování stavu luk.

Revitalizace vrací do krajiny život

Zdejší podmáčené a rašelinné louky nebylo nikdy možné z důvodu zamokření obhospodařovat běžným způsobem. Nerušený přírodní vývoj tak dal vzniknout specifickým rostlinným společenstvům. Většina těchto míst ale byla téměř zničena při melioračních úpravách v 70. a 80. letech minulého století. Zásahy se vyhnuly jen svažitým územím s vysokou mírou zamokření.

Na místě zvané Podkova bylo v minulosti koryto Tiché říčky narovnáno, zahloubeno a navazující louky drenážemi odvodněny. Ale protože se meliorace úplně nezdařila, hospodařit na loukách se nakonec nedalo. Díky tomu mohla rašeliniště pomalu částečně sama zregenerovat.

Obnovení přírodních procesů pomohlo také vrácení Tiché říčky do „původního koryta“ s mnoha meandry. Staré meliorační kanály se zaslepily a odvezli se betonové skruže. Na revitalizaci lokality se podílela Agentura ochrany přírody a krajiny ČR společně s Lesy ČR, s.p. Na podporu biodiverzity a zadržení vody v krajině byly vytvořeny také nové tůně.

Proč se některé louky sekají tak pozdě?

Řada druhů rostlin a živočichů potřebuje pro svůj vývoj čas. Rostliny musí vykvést a vytvořit semena, ptáci vysedět vajíčka a dokrmit mladé. Motýli to mají díky svému životnímu cyklu ještě složitější. Třeba modrásci.

Některé druhy modrásků kladou vajíčka na květy rostliny –  krvavce totenu . Z vajíček se musí během jediné sezóny stihnout vylíhnout larvy. Ty se chvíli živí na rostlině, ale později si je odnesou mravenci do svých mravenišť. Larvy modráska je totiž přesvědčí, aby se o ně mravenci starali a vykrmili je. Času je potřeba opravdu hodně. Proto na některých loukách najdete vysokou trávu, ale i kvetoucí pcháče, kopretiny a jiné rostliny i začátkem a v průběhu léta. A není zatím nedbalost hospodáře, ale naopak jeho vůle a ochota poskytnout prostor pro život jiným.

Sázet i kácet, to je oč tu běží

Pestrá krajina poskytuje domov mnoha různým druhům rostlin a živočichů. Člověka obohacuje svou krásou a je zdrojem psychické rovnováhy. Krajina České republiky se ale stále více unifikuje. Krajinná mozaika mizí a s ní ubývá i druhů.

 Agentura ochrany přírody a krajiny ČR  se v chráněných krajinných oblastech snaží o zachování pestré krajiny s mozaikou kulturních a přírodních biotopů. Na cenných loukách, zvláště těch podmáčených, je potřeba redukovat zarůstání náletovými dřevinami. U luk a pastvin, které jsou intenzivně využívané pomáhá krajinu oživit vhodná výsadba alejí nebo remízků.


Autor

Typ

Časová náročnost

Náročnost

Dostupnost

,

Na cestě

, , , , ,

Okružní

Oblast, Téma

Kraj

Okres

Země

Recenze

Zatím zde nejsou žádné recenze.

Buďte první, kdo ohodnotí „Z Hrabětic na Maxovský hřbet“

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *