Řeka Jizera vytváří nedaleko Semil kaňonovité údolí, zpřístupněné v roce 1909 Riegrovou turistickou stezkou. Výlet nás provází tímto překrásným územím s cílem na soutoku Jizery s řekou Kamenicí. Poznání údolí Jizery uzavírá zpáteční cesta Kamenického stezkou po horní hraně svahu.

Trasa začíná na semilském náměstí, odkud se vydáme po červené značce přes most. Hned za mostem sejdeme po schodech a pokračujeme podél řeky Jizery. Dále po nově vybudované stezce až k dřevěnému mostu, po kterém přejdeme do místní části zvané Bítouchov. Projdeme kolem hospůdky „U Kynčlů“ a po pár set metrech se dostaneme na začátek Riegrovy stezky. Vstupní skalní bránu překonáme po visuté železné galerii, dlouhé 77 m.

Stezka pokračuje kolem jezu, kde začíná 1300 metrů dlouhý tunel, který odvádí vodu do podspálovské hydroelektrárny. Mineme skálu podobnou lvu (U kamenného lva) a serpentinami vystoupáme ke skalnímu útesu. Na jeho plošině je umístěno zastřešené odpočívadlo, zvané „pěšorest“. Nedaleká Böhmova vyhlídka je pojmenovaná po prvním předsedovi semilského odboru KČT, spoluzakladateli Riegrovy stezky. Nyní se nacházíme v nejkrásnější partii kaňonu s výhledem na Krkavčí skálu, na řečiště plné balvanů a na železniční trať na protilehlém břehu.
Od pěšorestu sestupujeme až téměř k řece. Před místem, kde stezka prochází dvanáctimetrovým tunelem ve skále, se při zimním a předjarním tání tvoří krásný ledopád. Kolem pramene Antala Staška, upraveného v roce 1924 na studánku, dojdeme až k podspálovské hydroelektrárně z let 1921-1926, která je dodnes v provozu. Přilehlý hotel Pod Spálovem, původně Crhova turistická chata z roku 1929, je příhodným místem k odpočinku a občerstvení.
Pro návrat zpět do Semil zvolíme Kamenického stezku (značenou modře a žlutě), spojující soutok Kamenice a Jizery s Bítouchovem. Z Podspálova pokračujeme po červené (po silnici) až na rozcestí s modrou turistickou značkou, která stoupá vpravo zalesněným strmým svahem až na Spálov. Zde si můžeme po výstupu odpočinout a rozhlédnout se do kraje. Pokračujeme po modré značce k Myší skále. Tato nejznámější vyhlídka na stezce vystupuje z příkré stráně do výšky 25 metrů a poskytuje výhled do údolí Jizery. Modrá značka nás provede lesem až na Moravu, kde na rozcestí turistických značek odbočuje na Janeček a Masarykovu vyhlídku. My se odtud vydáme po žluté směrem na Semily. Na následujícím useku nás čekají celkem 4 skalní vyhlídky. První z nich má název U Bakala a své jméno dostala podle místního občana jménem Bakal. O kousek dále se nachází Moravská Jiřička. Těsně pod místní komunikací najdeme vyhlídky U Peršinky a Jiřičku, ze které je vidět Sokolí a Krkavčí skála na protějším břehu. Poslední skalní vyhlídka, Peretka, se jmenuje po Italovi Perettim, který zde v letech 1856 – 1857 pracoval na stavbě železnice a později se usadil v Bítouchově. Z louky u Peretky s názvem Kopáňka se otevírá krásný pohled na Semily.
Nyní již po žluté značce sejdeme do Bítouchova, kde se napojíme na červeně značenou trasu, která nás dovede zpět na semilské náměstí.

Další varianty výletu:

• Z Podspálova lze pokračovat po červené značce po silnici podél Jizery do Železného Brodu, města s dlouholetou sklářskou tradicí, kde můžeme navštívit muzeum na Bělišti, nebo Galerii Vlastimila Rady. Zpět do Semil se vrátíme po zeleně a žlutě značené trase kolem Krkavčí skály, odkud je krásný pohled ze stometrové výšky do údolí Jizery. Unavení turisté mohou pro zpáteční cestu využít služeb Českých drah.
• Další variantou pokračování výletu z Podspálova je červeně značená Palackého stezka, procházející divokým skalnatým údolím Kamenice ke zřícenině hradu Návarov a do Tanvaldu. Ze stezky můžeme odbočit do Bozkova a navštívit zde dolomitové jeskyně, nebo kostel, jehož věž je přístupná veřejnosti. Z Tanvaldu se můžeme vrátit zpět do Semil vlakem
• Rodiny s dětmi mohou využít zpáteční dopravy vlakem ze zastávky Spálov přes Železný Brod, kdy po přestupu na Semily zažijí dobrodružnou jízdu soustavou 4 říkovských tunelů v celkové délce 743 m, na jejichž výstavbu Italové použili přes 50 tun střelného prachu. Z oken vlaku se nabízí krásný výhled na Riegrovu stezku.

Zajímavosti na trase:

BÍTOUCHOVSKÁ ZVONIČKA – Barokní zvonička z roku 1812 stojí v Bítouchově ve stráni nad silnicí. Zvonička s bání krytou šindelem je významnou památkou podkrkonošského lidového stavitelství. Po mnoha letech chátrání byla zrekonstruována v roce 1996.

RIEGROVA STEZKA  – Divoký kaňon Jizery mezi Bítouchovem a Podspálovem patří mezi nejkrásnější údolí u nás. V roce 1909 jej zpřístupnily odbory Klubu českých turistů v Semilech a Železném Brodě stezkou, která dostala jméno po nejslavnějším semilském rodákovi, F. L. Riegrovi. Od roku 1951 je Údolí Jizery chráněným územím. Vede tudy rovněž naučná stezka, která je zaměřena na geologii.

GALERIE, SKALNÍ BRÁNA  – Kdysi velmi úzká skalní soutěska, místy jen jeden metr široká, byla příčinou častých povodní v semilské kotlině. Kvůli stavbě a bezpečnému provozu přádelny v Semilech nechal v roce 1870 továrník Schmitt soutěsku rozšířit na dnešních 15–20 metrů. Na skále můžeme najít vzácné rostliny, např. lomikámen trsnatý. Protože nebylo možné do příkrého srázu vytesat bezpečnou cestu, zvolil stavitel nákladnou variantu visutou železnou galerií.

BOHMOVA VYHLÍDKA – Vyhlídkový bod se nachází asi v půli cesty do Podspálova u zastřešeného odpočívadla zvaného „pěšorest“. Z něj je dobře vidět skalnaté údolí a na protějším břehu Krkavčí skála a železniční trať. Vyhlídka je pojmenována po Antonínu Böhmovi, okresním hejtmanovi a předsedovi KČT Semily.

ŽELEZNIČNÍ TRAŤ – Zřízení tratě Pardubice – Liberec v padesátých letech 19. století znamenalo první významný zásah člověka do panenské přírody jizerského údolí. Tato trať patří ke středoevropským unikátům, neboť na necelých třech kilometrech mezi Bítouchovem a Železným Brodem byly ve tvrdé skále proraženy čtyři tunely.

HYDROELEKTRÁRNA V PODSPÁLOVĚ – dosud funkční hydroelektrárna na soutoku řek Jizery a Kamenice byla postavena v letech 1921 – 1926. Voda k ní je přiváděna 1300 m dlouhým tunelem, který začíná u jezu v Bítouchově.